tlač ]Hluboké daňové dno
Všechny hlavní příjmy rozpočtu jsou letos nižší. Slábnou hlavně toky peněz z daní, především odvody od firem.
Ty přitom tvoří sedminu všech daňových příjmů státu.
Pětice
největších donátorů státu (ČEZ, Komerční banka, Česká spořitelna, OKD a
Telefónica O2), která loni odvedla do rozpočtu celkem 26 miliard korun,
letos podle odhadů analytiků společnosti Cyrrus přispěje státu částkou
o pětinu nižší, tedy jen dvaceti miliardami.
Státní kasa: minus 25 miliard
Firmy dosud zaplatily na daních o 25 miliard korun méně, než je
naplánováno v revidovaném rozpočtu. Jen pro srovnání - to je částka,
která by vystačila na vyplácení podpor pro všechny nezaměstnané na celé
dva roky. Státní kasa letos zatím dostala od podniků jen 51 miliard
korun, přičemž loni to ve stejném období bylo 76 miliard korun.
Nižší částku rovněž vybral stát na sociálním a zdravotním pojistném. Proti plánu chybí patnáct miliard korun.
Dech ještě tak tak drží DPH a spotřební daně, ale i daň z příjmu fyzických osob již propadla o deset miliard korun.
Automobilka dojela na recesi
Většina firem letos hlásí propady zisků, výjimkou jsou jen ČEZ a
velké banky. ČEZ přitom platí na přímých daních vůbec nejvíce, loni to
bylo 13,4 miliardy korun, za letošní rok by to mělo být obdobné.
Potíže se čekají u podniků, které tvoří páteř české ekonomiky. Patří k nim ArcelorMittal Ostrava, OKD, Škoda Auto.
Menší daně odvedou také mobilní operátoři Telefónica O2 a T-Mobile.
Nejrazantnější
pokles zisku prozatím ohlásila za letošní první pololetí Škoda Auto.
Její zisk zaznamenal propad o 67 procent na úroveň 3,2 miliardy korun,
loni činil 9,5 miliardy korun.
"První pololetí roku 2009 bylo
velmi obtížné. Celosvětová ekonomická krize zasáhla výrazně i skupinu
Škoda Auto. Přijali jsme řadu konkrétních opatření, abychom co nejlépe
čelili aktuální situaci a udrželi svoji finanční sílu a stabilitu," komentoval situaci Reinhard Jung, předseda představenstva společnosti Škoda Auto.
Za půl roku podle pololetních čísel automobilka odvede na dani 439 milionů korun, přičemž loni to bylo třikrát více.
Za
celý rok 2008 vytvořila Škoda Auto zisk před zdaněním přes třináct
miliard korun, státu na dani tak odvedla 2,6 miliardy korun.
Uhlí a ocel, obří černé díry
Největším aspirantem na černou díru roku budou letos zřejmě daně, které zaplatí, či spíše nezaplatí uhelné společnosti.
A to loni i předloni patřily k významným přispěvatelům.
Černouhelná OKD předloni poslala kase dvě miliardy, loni dokonce 2,7 miliardy korun.
"Vzhledem
k tomu, že je naše mateřská společnost New World Resources kótovaná na
burze, nemůžeme v tuto chvíli sdělovat informace ani o pololetních
výsledcích, ani o očekáváních do budoucna," říká k letošnímu roku Zuzana Koláriková z odboru komunikace OKD.
Analytici společnosti Cyrrus se však k odhadu odhodlali: u OKD čekají hluboký propad zisku, a tedy téměř nulovou daň.
Lépe
jsou na tom zřejmě Severočeské doly. Za první půlku roku dosáhly zisku
před zdaněním 2,2 miliardy korun, stát se tedy může zatím těšit z
půlmiliardy korun.
Jásat nebude letos erár ani z ocelářů.
Propad zisku sice společnost ArcelorMittal Ostrava nechce komentovat, ale podle odhadů odborníků bude obrovský.
Leccos
lze odvodit z údajů o provozu ocelárny. "Naše společnost byla krizí
zasažena velmi citelně - v průběhu prvního pololetí roku 2009 se výroba
pohybovala v rozmezí 35 až 45 procent výrobních kapacit," konstatuje
mluvčí společnosti Věra Breiová.
"Je zřejmé, že se to výrazně podepíše i na hospodářském výsledku za rok 2009, a tím i na odvodech daní," dodává. Za loňský rok přitom státu podnik zaplatil přes dvě miliardy korun.
Chudnou i operátoři
Potíže budou mít i stálice na daňovém nebi. O čtvrtinu nižší daň
může čekat stát od operátora Telefónica O2. Ten dosáhl za celý loňský
rok patnáctimiliardového zisku a na dani odvedl 3,7 miliardy korun.
Analytici
společnosti Cyrrus předpokládají, že firma v letošním roce vydělá přes
dvanáct miliard korun, a odvede tak daň 2,9 miliardy.
U konkurenčního T-Mobilu je situace složitější.
"Platbu
daně za rok 2009 očekáváme nižší než v roce 2008. Tehdy se totiž do
daně promítl jednorázový efekt splaceného dluhu od firmy Telefónica O2,"
říká mluvčí T-Mobilu Martina Kemrová. Loni firma zaplatila na dani tři
miliardy korun při zisku patnácti miliard korun. Letos by měla mít
celoroční zisk nižší téměř o dvě a půl miliardy.
Banky nad vodou
Alespoň bankovní "tahouni" ministra financí Eduarda Janotu nezklamou.
Příliš neklesne daň placená dvěma velkými finančními ústavy, a to Komerční bankou a Českou spořitelnou.
Za
loňský rok spořitelna státu zaplatila 2,8 miliardy korun, její zisk
dosáhl čtrnácti miliard korun. V letošním prvním pololetí činil její
zisk téměř osm miliard korun, což státu vynese 1,6 miliardy korun.
A
finanční dům se bude zřejmě činit i po zbytek roku. "Česká spořitelna
má potenciál veškeré negativní vlivy ekonomického zpomalení
absorbovat," uvedla Kristýna Havligerová z tiskového odboru.
Komerční
banka podle aktuálně zveřejněných výsledků hospodaření za letošní první
pololetí dosáhla zisku před zdaněním sedmi miliard korun, což meziročně
znamená pokles o jedenáct procent.
Za půl roku tedy Komerční banka pošle státní kase 1,2 miliardy.
Experti OECD se trefili. Bohužel
Na místě je otázka proč vlastně došlo k tak tragickému propadu odvedených daní právnických osob.
"Jde o souběh několika faktorů," vysvětluje Dana Trezziová z advokátní kanceláře PRK Partners.
"Už
v průběhu roku firmy totiž věděly, že jejich zisk bude oproti
předchozímu zdaňovacímu období nižší, běžely na finanční úřad a
požádaly o snižení záloh, nebo je přestaly platit úplně," dodává.
Navíc
finanční úřady dostaly z ministerstva financí pokyn, aby především u
osob samostatně výdělečně činných postupovaly relativně vstřícně.
Dana
Trezziová zároveň připomíná loňskou prognózu OECD, která odhadovala
letošní propad v odvedených daních právnických osob na třicet procent.
Jak je zřejmé, analytici se tentokrát trefili.
Peníze jsou v rájích
Za nynější recesi Česko nemůže. Jeho představitelé se ale mohli
postarat alespoň o to, aby nejziskovější společnosti nevyváděly zisky
do daňových rájů.
Úprk firem pokračuje i letos, i když s menší
intenzitou. Zatímco za celý loňský rok se jich "vystěhovalo" sedm set
čtyřicet, což byl nárůst o devět procent, za prvních letošních šest
měsíců to bylo jen 154 společností.
Jednou z možností, jak i v krizi udržet ziskovost, je právě ušetřit na daních.
Analytik firmy AKONT Michal Friedberger popisuje kroky, které by státu pomohly udržet daně českých firem doma: "Kromě
snížení daní z příjmů by pomohlo také zjednodušení legislativy při
zakládání společností s ručeným omezeným. V zahraničí je možno založit
takovou firmu za jediný den."
Z celkem 9144 českých firem sídlících v zahraničí jich nejvíce (3516) působí v Nizozemsku.
Tam má daňový domov i firma PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera.
Nekonečný příběh
Co se manažeři státní kasy letos naučí, příští rok jako když najdou.
Přestože ekonomika dle predikcí příští rok ožije, financí státu se v průběhu roku týkat nebude.
Převážná
část firem totiž platí daň z příjmů zálohově. Stát jim podle výše
aktuálně odvedené daně naplánuje pravidelné zálohy na rok příští.
A
nastává další fáze příběhu. Když podniky letos vydělají méně, bude jim
muset stát část letošních zálohových plateb příští rok vrátit. K tomu
přidejme nižší zálohy, vypočítané z letošních nižších zisků. A to
zdaleka nejsme u konce.
Vyšší nezaměstnanost, nízké zisky firem a
příjmů lidí výrazně stáhnou dolů objem zaplaceného pojistného na
sociální zabezpečení. A to bude erár na výplatu penzí, dávek v
nezaměstnanosti a podpor potřebným muset mít k dispozici nejméně sumu
čtyř set miliard korun. Například míra nezaměstnanosti rychle roste, za
červenec se dotáhla až na 8,4 procenta. Na podporách tedy stát letos
dosud vyplatil devět miliard korun (loni to za stejné období byly
čtyři).
A to počítal s tím, že na celý rok mu bude stačit deset miliard.
Po volbách znovu a lépe?
Úroveň odvedené DPH závisí na míře spotřeby. Ta následkem krize a
vysoké nezaměstnanosti bude klesat, stejně jako půjdou dolů
maloobchodní tržby. Ale o kolik, to zatím nelze odhadnout.
Letos by tato daň měla do státní kasy přinést 190 miliard.
Řešení budou těžce hledat i ti, kteří pravidelně sestavují státní rozpočet. Situaci jim neulehčí ani předčasné říjnové volby.
Práci na rozpočtu totiž zřejmě nestihnou dokončit včas a rok začneme rozpočtovým provizoriem.
Na
tom není nic strašného, prostě překlopíme leden 2009 do ledna 2010.
Horší už to bude s chutí vítězné politické strany či koalice šetřit na
výdajích.
V každém případě příjmy příštího rozpočtu se zdaleka
nedostanou na úroveň posledních let. Rekordy si ale určitě bude
připisovat hloubka státního deficitu.
Martina Martinovičová
Lucie Priknerová
Daňové příjmy obcí
Propad
hospodářství podle aktuální makroekonomické prognózy Ministerstva
financí ČR připraví letos obce o 20 miliard korun. Daňové příjmy se jim
podle údajů Svazu měst a obcí sníží ze 140 na 120 miliard korun.
Jak jsou vlastně rozdělovány příjmy z jednotlivých daní?
Daně
jsou příjmy veřejných rozpočtů. Veřejných rozpočtů je však celá řada, a
musí být tedy určeno - a to zákonem -, které daně do kterých veřejných
rozpočtů plynou, respektive jaká část jednotlivých daní je příjmem toho
kterého rozpočtu.
1. Příjmem státního rozpočtu jsou veškeré daně, pokud není stanoveno jinak,
2. Příjmem rozpočtů krajů je podíl na 3,1 procenta z
- celostátního výnosu daně z přidané hodnoty, daně z příjmů fyzických a právnických osob,
- daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušný kraj.
Podíly jednotlivých krajů jsou stanoveny zákonem.
3. Příjmem rozpočtu obcí je:
- výnos daně z nemovitostí, příjemcem je ta obec, na jejímž území se nemovitost nachází,
- podíl na 20,59 procenta z celostátního výnosu daně z přidané hodnoty, daně z příjmů fyzických osob a daně z příjmů právnických osob,
- 30 procent z výnosu na daň z příjmů těch fyzických osob, které mají na území obce bydliště ke dni jejich splatnosti,
- podíl na 1,5 procenta z celostátního výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně z příjmů,
- daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je obec.
Podíl každé obce je závislý na počtu obyvatel a příslušnosti obce do konkrétní velikostní kategorie.
4. Příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury je:
- celostátní výnos daně silniční,
- 20 procent z celostátního výnosu spotřební daně z minerálních olejů.
Ministra financí nezklamou ČEZ ani bankovní "tahouni" Komerční banka a ČS.
Jak to mělo být a jak to je (příjmy a výdaje státního rozpočtu v mld. Kč)
