tlač ]Ministerstvo financí jedná s daňovými ráji o zpřístupnění informací
"Zažíváme nebývalý zájem daňových rájů jednat o výměně informací. Přestávají být zeměmi zaslíbenými," říká Jan Knížek, šéf České daňové správy, která má na starosti výběr daní.
Dohody by mohly být hotovy do roka. Kolik peněz na daních navíc by to přineslo, se podle něj nedá odhadnout.
Na
Jersey sídlí například PPF Investments Petra Kellnera, na Britských
panenských ostrovech třeba Harvard Capital and Consulting Viktora
Koženého a Borise Vostrého.
Mít firmu nebo účet v ráji samo o
sobě žádnou nepravost neznamená. Pokud peníze prošly řádným zdaněním v
zemi, kde byly vydělány, je vše v pořádku. Nelegální je, pokud např.
bahamská schránka pošle své české majetkově propojené firmě fakturu za
fiktivní služby, vyinkasuje peníze. Společný majitel těchto firem,
který je díky netransparentnosti daňových rájů nedohledatelný, se tak
vyhne zdanění.
"Založením společnosti v některém z rájů může snížit daňové zatížení typicky na pět procent a v některých případech i na nulu," říká Viktor Hába, analytik poradenské firmy Akont
s majitelem registrovaným v Londýně. Pokud je firma například určena
jako holding, může od svých českých dceřiných společností i nadále
legálně dostávat nezdaněné dividendy.
Na daňové ráje sílí tlak
ze západních zemí, aby nepodporovaly zakrývání daňových úniků a
spolupracovaly s kontrolními orgány organizace nejvyspělejších států
OECD. Pokud by tak neučinily, hrozí jim například, že přijdou o
veškerou pomoc od Mezinárodního měnového fondu a Světové banky.
Na
požádání tak budou muset pro smluvní strany včetně Česka např. uvést, v
čem daná firma napojená na český byznys podniká nebo kam vlastník účtu
peníze posílá.
"Výměna informací bude funkční v případě důvodného podezření na podvod,"
upozorňuje Tomáš Pelikán z poradenské společnosti Terrinvest, jejíž
český majitel si, věren svému oboru, zřídil sídlo v Londýně, oblíbeném
pro optimalizaci daní finančních společností.
Úroky bez daní skončí
Fyzické
osoby se díky rájům mohou těšit z nezdaněných úroků a z anonymity. O ni
brzy mohou přijít – OECD chystá zprůhlednění pohybů na účtech a výnosů
z účtů v zahraničí.
EU takové smlouvy uzavírá už od roku 2005.
Pokud smluvní stát údaje po roce 2011 nezpřístupní, daň z úroků musí
srážet sám, a to ve výši 35 procent. "Pak se spíš vyplatí mít peníze na termínovaném vkladu v Česku, kde se úroky daní 15 procenty,"
dodává Pelikán. Stále populárnější než off-shore (doslova mimo pevninu)
daňové ráje jsou sofistikovaná byznys centra jako Lichtenštejnsko,
Švýcarsko či Monako.
I s nimi momentálně EU jedná o dohodě o
boji proti podvodům. I mezi ráji je však třeba vybírat – některé, jako
například Singapur, jsou podle poradců příliš drahé. Podle Akontu roste
obliba Kypru, kde je nejnižší daň z příjmu z celé EU 10 procent a úroky
se tam nedaní. Na ostrově, který je součástí Unie, má sídlo například
KKCG Karla Komárka.
Pro velké firmy jako PPF nebo J&T je
atraktivní Nizozemsko, které není daňovým rájem v pravém slova smyslu,
ale dovoluje platit nižší daně než doma. Výhodou je také ne tak
přímočarý přístup do obchodního rejstříku jako v Česku.
