[ 
tlač ]
tlač ]Na daních se vybere asi o 48 miliard méně. Janota: však není konec roku
MFDnes, 27. 3. 2010. S výběrem daní to zřejmě bude letos o dost horší, než si ministerstvo financí naplánovalo. Stát by mohl vybrat o 48 miliard korun méně, spočítala analytická společnost Cyrrus. Její odhady do určité míry potvrzuje i sám ministr financí či Svaz měst a obcí.
"Po
dvouměsíčním inkasu očekáváme, že stát vybere výrazně méně, než
plánoval, nejen na sociálním zabezpečení, ale také na přímých daních," říká analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka, který je také členem ESO, poradního sboru ODS.
Ve
své analýze odhaduje, že stát vybere na daních z příjmu firem o 19
miliard méně, než při sestavování rozpočtu očekával, a o 5,5 miliardy
méně na daních z příjmu zaměstnanců a živnostníků. Původně plánovaný
schodek státního rozpočtu 163 miliard by tak vyskočil o 48 miliard výš.
Pokud by se v příštích měsících nárůst schodku potvrdil, nová vláda by musela začít urychleně šetřit a zcela určitě zvýšit daně. K tomu se zatím hlásí například ČSSD – zvyšovala by spotřební daně na alkohol a cigarety, daň z příjmu firem a z příjmů lidí, kteří vydělají přes 1,2 milionu korun ročně.
Skeptické jsou i obce a města, jejichž příjem tvoří z poloviny právě daně od firem a lidí. "Svým členům doporučujeme, aby počítali s daňovými příjmy podle roku 2009," říká Jaromír Jech ze Svazu měst a obcí. V porovnání s letošním rozpočtem se loni vybralo o osm procent méně.
Ministr financí Eduard Janota má obavy pouze z horšího výběru sociálního pojištění: "V souvislosti s rostoucí nezaměstnaností je tam určitý výpadek příjmu pojistného. Hodnotit něco po prvních dvou měsících roku je ale velmi brzo," uvedl nedávno v České televizi. "Nemáme signály, že by mělo dojít k nějaké dramatické změně ve schodku státního rozpočtu," řekla v pátek Zuzana Chocholová z ministerstva.
Procházka s tím nesouhlasí. "Na poklesu výběru daní by se mohla podepsat především stoupající nezaměstnanost, nižší ziskovost a odchody firem do daňových rájů," vyjmenovává.
Snaha o úspory vede firmy k propouštění, takže nezaměstnanost je na rekordních bezmála 10 % a zřejmě ještě mírně poroste. Tím se příjem na daních a pojistném tenčí.
Podle Jaroslava Míla, prezidenta Svazu průmyslu a dopravy, za loňský rok nevykáže žádný zisk více firem než v minulosti. Velké daně se dají očekávat jen od energetických firem, bank, farmaceutů a potravinářů. "Podle toho, co slýchám, dochází stále větší počet lidí k závěru, že se o peníze dokážou postarat lépe, než když je přerozděluje stát, a že správný krok je proto optimalizovat daně," potvrzuje Míl snahu firem platit státu méně.
Jen loni vzrostl počet firem, které si přesunuly sídlo do daňového ráje, meziročně o čtvrtinu. Odhaduje se, že tak český stát přichází už teď zhruba o 23 miliard korun. Pokud jim to zákon umožňuje, firmy přesouvají ve velkém svá sídla tam, kde se platí nižší daně z příjmu, například na Kypr či Maltu. "Loni jsme zaznamenali 30% skokový nárůst zájmu o naše služby," říká Viktor Hába, analytik poradenské společnosti Akont, která nabízí daňovou optimalizaci.
Pokud by se v příštích měsících nárůst schodku potvrdil, nová vláda by musela začít urychleně šetřit a zcela určitě zvýšit daně. K tomu se zatím hlásí například ČSSD – zvyšovala by spotřební daně na alkohol a cigarety, daň z příjmu firem a z příjmů lidí, kteří vydělají přes 1,2 milionu korun ročně.
Skeptické jsou i obce a města, jejichž příjem tvoří z poloviny právě daně od firem a lidí. "Svým členům doporučujeme, aby počítali s daňovými příjmy podle roku 2009," říká Jaromír Jech ze Svazu měst a obcí. V porovnání s letošním rozpočtem se loni vybralo o osm procent méně.
Ministr financí Eduard Janota má obavy pouze z horšího výběru sociálního pojištění: "V souvislosti s rostoucí nezaměstnaností je tam určitý výpadek příjmu pojistného. Hodnotit něco po prvních dvou měsících roku je ale velmi brzo," uvedl nedávno v České televizi. "Nemáme signály, že by mělo dojít k nějaké dramatické změně ve schodku státního rozpočtu," řekla v pátek Zuzana Chocholová z ministerstva.
Procházka s tím nesouhlasí. "Na poklesu výběru daní by se mohla podepsat především stoupající nezaměstnanost, nižší ziskovost a odchody firem do daňových rájů," vyjmenovává.
Snaha o úspory vede firmy k propouštění, takže nezaměstnanost je na rekordních bezmála 10 % a zřejmě ještě mírně poroste. Tím se příjem na daních a pojistném tenčí.
Podle Jaroslava Míla, prezidenta Svazu průmyslu a dopravy, za loňský rok nevykáže žádný zisk více firem než v minulosti. Velké daně se dají očekávat jen od energetických firem, bank, farmaceutů a potravinářů. "Podle toho, co slýchám, dochází stále větší počet lidí k závěru, že se o peníze dokážou postarat lépe, než když je přerozděluje stát, a že správný krok je proto optimalizovat daně," potvrzuje Míl snahu firem platit státu méně.
Jen loni vzrostl počet firem, které si přesunuly sídlo do daňového ráje, meziročně o čtvrtinu. Odhaduje se, že tak český stát přichází už teď zhruba o 23 miliard korun. Pokud jim to zákon umožňuje, firmy přesouvají ve velkém svá sídla tam, kde se platí nižší daně z příjmu, například na Kypr či Maltu. "Loni jsme zaznamenali 30% skokový nárůst zájmu o naše služby," říká Viktor Hába, analytik poradenské společnosti Akont, která nabízí daňovou optimalizaci.
http://ekonomika.idnes.cz/na-danich-se-vybere-asi-o-48-miliard-mene-janota-vsak-neni-konec-roku-1cm-/ekonomika.asp?c=A100326_214225_ekonomika_iky
