tlač ]Účetní závěrka: Nehrozí vám zrušení společnosti?
České společnosti jsou povinny sestavit účetní závěrku a předložit ji příslušnému rejstříkovému soudu. Přestože je tato povinnost dána zákonem, stále existuje řada společností, které ji neplní. Co jim hrozí? Pokuta, a v horším případě dokonce i zrušení společnosti nebo obvinění z trestného činu.
Účetní závěrka je soubor finančních výkazů, který vypovídá o hospodaření společnosti v určitém období. Podle tuzemské legislativy zveřejňují závěrku v příslušném rozsahu všechny účetní jednotky působící v České republice zapisované do obchodního rejstříku a společnosti, které předávají výroč-ní zprávu ČNB.
Povinnými částmi účetní závěrky jsou rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha, která poskytuje dopl-ňující informace ke dvěma předešlým dokumentům. Přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu jsou pak volitelnými částmi. Podle toho, jakou formu má právnická osoba, která účetní závěrku zpracovává, je ještě určen její rozsah plný nebo zjednodušený.
Platí, že plný rozsah závěrky zpracovávají a.s. a ty společnosti, které jsou ze zákona povinny ověřit ji auditorem. Ostatní společnosti pak zpracovávají účetní závěrku ve zjednodušené podobě. Ověření auditora navíc musejí mít akciové společnosti, které splnily alespoň jedno, a ostatní společnosti a družstva, které splnily alespoň dvě z následujících kritérií:
- bilanční suma převyšuje 40 milionů Kč
- roční úhrn čistého obratu převyšuje 80 milionů Kč
- průměrný přepočtený stav zaměstnanců činí více než 50
RADĚJI ODEVZDAT, NEŽ MÍT PROBLÉMY
Schválení účetní závěrky v obchodních společnostech patří do pravomoci valné hromady. Ta na svém zasedání, které musí proběhnout nejpozději do 6 měsíců od posledního dne zpracovaného období, zároveň rozhoduje, jak naloží s hospodářským výsledkem (ziskem či ztrátou).
Podle zákona má podnikatelský subjekt povinnost předložit listiny zakládané do sbírky listin bez zbytečného odkladu. Od 1. ledna 2007 se pak podklady ke zveřejnění předávají v digitální podobě. Nesplnění této povinnosti nese pro podnikatele riziko udělení pokuty, a to až do výše 3 % hodnoty aktiv. V některých případech může mít navíc nesplnění této povinnosti charakter trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění. Za nedodání dokumentů do sbírky listin soudy udělují pokuty 20.000 Kč, a to i opakovaně. V konečném důsledku může být společnost neplnící své povinnosti i vymazána z obchodního rejstříku.
Přečtěte si také ostatní články tohoto vydání AKONTinfa:
- Švýcarská akciová společnost [AKONTinfo 2/2010, 21.5.2010]
- Bratislava jako centrum pro vaše podnikání [AKONTinfo 2/2010, 21.5.2010]
- Jak na daňovou kontrolu [AKONTinfo 2/2010, 21.5.2010]
- Krátkodobé pronájmy kanceláří: kvantita nebo kvalita? [AKONTinfo 2/2010, 21.5.2010]
- Akcie na majitele: Máte právo na anonymitu? [AKONTinfo 2/2010, 21.5.2010]
- Emise dluhopisů v zahraničí [AKONTinfo 2/2010, 21.5.2010]
- Spořitelní družstvo: Snadnější cesta k úvěru [AKONTinfo 2/2010, 21.5.2010]
- Fotovoltaické elektrárny [AKONTinfo 2/2010, 21.5.2010]
- Virtuální kancelář u nás využívá přes 15 tisíc podnikatelů [AKONTinfo 2/2010, 21.5.2010]
