tisk ]Nechci slevu zadarmo
Na kolik přijde provozování firmy v daňovém ráji?
Články Daňové ráje v Profitu č. 49/1994, Jak si vybrat ráj v č. 36/1995 a Daňové plánování v č. 2/1996 z různých úhlů vysvětlily, jak výhodné může být založení a provozování firmy v některé ze zemí typu "offshore". Mimo jiné konstatovaly, že založení takové firmy, je cenově dostupné, ale nedokumentovaly to. Vynořila se proto řada otázek. O jak vysoké částky jde ve skutečnosti? Od jak vysoké tuzemské daně se vyplatí podnikatelům firmu přestěhovat do daňového ráje? Kdy je lepší vlastnit dvě firmy, jednu českou a jednu v daňovém ráji? Na tyto a podobné otázky profit přináší odpověď nyní.
Každý podnikatel samozřejmě může mít svoje vlastní důvody k založení firmy v daňovém ráji. Obecným důvodem je naléhavá potřeba finančních zdrojů pro rozvoj firmy.
Za základní problém podnikání, jenž je zvláště citelný v prvních letech existence, lze totiž považovat zajištění dostatečných finančních prostředků pro uskutečnění podnikatelských plánů. Hlavním důvodem je, že podnikatelskému subjektu chybí finanční historie, a proto se zdá být nečitelným svým obchodním partnerům a perspektivním investorům. Za těchto okolností pak můžeme konstatovat, že hlavní roli v rozvoji firmy hraje její vnitřní růst (tj. firma se rozvíjí díky investování výdělků a odložení jejich spotřeby do budoucna). Finanční zdroje vzniklé tímto způsobem jsou však devastovány neúměrným přímým zdaněním, jehož výše sice pravděpodobně podporuje existenci sociálního smíru, ale v případě malých a středních podniků neúměrně brzdí jejich růst. Za těchto okolností považujeme daňové plánování za nutnou součást podnikání, neboť na našem finančním trhu je patrný neustálý nedostatek finančních prostředků určených na podporu investičních záměrů ve sféře středního podnikání.
Zdroje financí
V zásadě můžeme mluvit
o následujících třech hlavních druzích zdrojů financování podnikatelských
záměrů:
1) zdroje
vzniklé vnitřním růstem, tj. z nerozděleného zisku. Ačkoliv
jsou daňoví poplatníci neustále ujišťováni o tom, že se snižují sazby daně
z příjmů, neurčují bohužel výši daňového zatížení zdaleka pouze
daňové sazby (jež jsou v Evropě až na výjimky podobné). Spíše jde o to,
které peněžní výdaje se stávají také výdaji daňovými, jaké daňové vlivy
má odpisová politika, jak je možné daňově korigovat příjmy, které sice
vznikly v daném období, nicméně jsou s nimi spojeny poměrně pravděpodobné
ztráty v budoucích letech. A právě tyto faktory odebírají společnostem
většinu prostředků určených pro investice.
2) zdroje
vzniklé dodatečnou emisí akcií. Ve světě je to velmi významný
způsob financování investic středně velkých společností. Avšak v našem
případě vzhledem k míře zdanění kapitálových výnosů a úrokovým mírám
z vkladů, jež nabízejí banky, tento způsob prakticky neexistuje (pouze
pro ilustraci: v případě, že se vytvoří v roce 1996 daňový zisk ve výši
100 jednotek, který bude celý rozdělen akcionářům, tito dostanou pouze
45,75 jednotky, tzn. že více než polovinu zinkasuje státní rozpočet).
Za těchto podmínek lze tvrdit, že do akcií neznámých společností, které
nejsou příliš likvidní, investují pouze hazardéři.
3) cizí zdroje, nejčastěji bankovní úvěry. Jsou však limitovány a to
především omezeným množstvím finančních prostředků určených pro investování
či zapůjčování kapitálu do oblasti středního podnikání. Domníváme se, že obtížnost
získávání bankovních úvěrů pro středně velké firmy je všeobecně známa.
Nejběžnější
možnosti
Z výše řečeného je
patrné, že většina malých a středně velkých společností, jež chtějí růst
a nemají abnormálně snadný přístup k dodatečným zdrojům, musí daňově plánovat,
čili legálně omezit daňové výdaje. Pokusíme se rozebrat několik nejběžnějších
situací, které je vhodné řešit cestou vytvoření systému založeného
na využití možností, jež nabízejí daňové ráje, tj. zakládání a provozování
společností, které nepodléhají zdanění a namísto daní platí pouze registrační
poplatky (off-shore společnosti). Ukažme si to na příkladu podnikatele,
který se věnuje dovozu a vývozu zboží.
Nejběžnějšími způsoby obrany proti nebezpečí, že mateřský stát společnost svými daňovými požadavky zničí, jsou:
- Založení vlastní společnosti off-shore, která bude zajišťovat kompletní dovoz či vývoz tj. mateřská společnost si ponechá jen ty činnosti, které probíhají na našem území. Nová společnost od ní ještě na území ČR zboží převezme a tím přebere veškerá rizika v zahraničí (analogicky v případě dovozu).
- Založení vlastní společnosti off-shore, jež přebere na svá bedra dojednávání kontraktů v zahraničí a přebere část vzniklých dlouhodobých rizik (tj. na rozdíl od prvního případu poskytuje pouze služby).
- Pokud velikost obchodů mateřské společnosti dosahuje vyšších hodnot, stává se velmi dobrým nástrojem daňového plánování pojišťovna off-shore zabývající se pojišťováním obchodních rizik mimo naše území.
- Jako zvláštní formu daňové úspory můžeme vyčlenit také případ, kdy společnost poskytuje nárazově služby v zahraničí (nejčastěji zprostředkovatelské a poradenské) a rozhodne se pověřit jimi svou dceřinou společnost registrovanou v daňovém ráji. Je třeba podotknout, že častým důvodem pro zavedení tohoto modelu je spíše nutnost konkurovat cenou služeb, což umožní právě snížení výdajů, jež jinak vzniknou v důsledku vysokého zdanění.
Považujeme za nutné zdůraznit, že velmi často dochází ke kombinaci výše zmíněných nástrojů daňového plánování a k jejich nejrůznějším modifikacím podle konkrétní situace. Je logické, že obvykle získáme vynaložením vyšších prostředků dokonalejší systém daňových úspor, avšak na druhou stranu i ten relativně levný může pracovat tak, že plně uspokojí potřeby svého zakladatele.
Důsledky zavedení takového systému daňové optimalizace se pokusíme ukázat na následujícím příkladu:
Česká společnost s ručením omezeným Novák s.r.o. se zabývá vývozem a dovozem strojů. V těchto obchodech vystupuje buď jako agent ( pouze spojí dodavatele s odběratelem, za což vyinkasuje provizi), nebo v případě menších kontraktů aktivně působí jako mezičlánek ( sama společnost stroje koupí a dodá konečnému zájemci).
Společnost se rozhodla omezit destruktivní vlivy zdanění v České republice tím, že činnostmi probíhajícími mimo naše území pověří svou dceřinou společnost, nazvanou N-Consult Ltd. a registrovanou v některém z daňových rájů. Tato nová společnost přebere především vyhledávání a kontaktování zahraničních partnerů, projednávání podmínek kontraktů a další služby s tímto spojené. Současně bude schopná i přímo nakupovat a prodávat zboží do třetích zemí nakoupené jak u Novák s.r.o., tak i u jiných dodavatelů. Z takto získaných příjmů pak bude platit pouze místní poplatky a nikoliv daně v běžné evropské výši. Systém pak může fungovat například podle připojené tabulky.
Vzhledem k povaze činnosti dceřiné společnosti lze doporučit jako její sídlo některou z relativně finančně nenáročných zemí. Založení, registrační poplatky státu a úhrada služeb registračního agenta v dané zemi vyjde, v závislosti na tom, koho založením pověří a který stát zvolí jako sídlo, velmi přibližně ve výši podle sloupce Zakládací náklady". Roční náklady spojené s existencí společnosti zahrnující registrační poplatky a úhradu služeb registračního agenta vyjdou ve výši podle sloupce Provozní náklady". Údaje jsou po přepočtu v Kč:
| Stát | Zakládací náklady | Provozní náklady |
| St. Kitts&Nevis | 70000 | 35000 |
| Bahamy | 85000 | 35000 |
| Niue | 91000 | 40000 |
| Jersey | 100000 | 60000 |
| Gibraltar | 100000 | 60000 |
| Irsko | 100000 | 40000 |
Samozřejmě vhodných zemí je celá řada, dále například Belize, Britské panenské ostrovy, Hongkong, Kajmanské ostrovy, Kypr, Lichtenštejnsko, Man, Mauritius či Panama.
Z výše uvedených čísel je patrné, komu se založení off-shore společnosti vyplatí a komu nikoliv. Abychom však byli upřímní, tímto krokem starosti nekončí a je třeba počítat s dalšími náklady, které však budou spočívat spíše ve vynakládání vlastního času než v peněžních výdajích. Zmínit se je zapotřebí také o poplatcích za využívání služeb vybrané zahraniční banky (vedení konta). Vzhledem k tomu, že obchody tohoto typu neprobíhají obvykle v desetitisícových částkách, domníváme se, že založení a provozování firmy v zemích off-shore je až na výjimky výhodné pro většinu podnikatelů.
Pojištění
rizik
Zpravidla platí, že
většího profitu lze dosáhnout tam, kde je uskutečnění obchodu spojeno s
překážkami (administrativními, jazykovými, kapitálovými a dalšími), ale
tento potenciální profit bývá spojen s vyššími riziky. A právě tato rizika,
jež mnohdy neadekvátně ovlivňují základ daně z příjmu (tím mám na mysli
například to, že buď vůbec nejsou daňovým výdajem, nebo se daňově rozpouštějí
ještě dlouho potom, kdy ke ztrátě došlo), zásadně ovlivňují finanční situaci
výše zmíněných společností. Ještě dokonalejší služby než standardní společnost
off-shore může poskytnout pojišťovna off-shore, neboť na rozdíl od
předcházejícího modelu si nevyžádá vlastně žádné organizační změny a současně
umožní vznikající rizika (lépe řečeno finanční toky s nimi spojené) kompletně
převést do daňově příznivých oblastí. Díky zavedení tohoto modelu dojde
k tomu, že bude možné z hospodaření mateřské společnosti vyloučit tu část
příjmů, jež odpovídá riziku daného kontraktu a převést ji na pojišťovnu.
Další nezanedbatelnou výhodou off-shore pojišťoven vůči klasickým je výrazně
nižší regulace činnosti, neexistence devizových omezení, relativně
snadná registrace a nesrovnatelně nižší požadavky na výši základního kapitálu.
K populárním sídlům pojišťovna off-shore patří například (suma zahrnuje odhad nákladů na založení a na licenci přepočtených na Kč):
| Stát | Zakládací náklady |
| Antigua a Barbuda | 350000 |
| Barbados | 330000 |
| Bermudy | 420000 |
Vzhledem k vyšším nákladům na založení a další existenci se pojišťovny využívají především pro daňové plánování velkých společností (u holdingů velmi často pro pojišťování zahraničních rizik všech dceřiných společností).
Ať počítá každý sám
Myslíme, že na základě uvedených informací lze začít porovnávat celkový čistý zisk dosažený bez použití daňového plánování a zisk dosažený v případě, že se rozhodnete využít některé výhody off-shore společnosti. Srovnáním nákladů obou variant pak lze nalézt bod zlomu, kdy se vytvoření systému umožňujícího daňově plánovat stane finančně výhodnou operací.
|
|
|
|
a) N-Consult Ltd.
vykoná ve Velké Británii zprostředkovatelské služby pro českou společnost
AA v ceně 1000,
b) Novák s.r.o.
nakoupí v ČR od BB s.r.o. stroje za 10 000 a prodá je za 15 000 do
USA, smlouvou mezi Novák s.r.o. a N-Consult je N-Consult pověřen
dohodnout podmínky kontraktu, za což mu přísluší odměna ve výši 10% z prodejní
ceny,
c) N-Consult dohodne
pro CC s.r.o. výhodné platební podmínky při dovozu strojního vybavení spočívající
v rozdělení splátek na delší období, za což fakturuj 2 000.
d) N-Consult nakupuje
od firmy Novák stroje za 20 000, - ( fa Novák je nakoupila od DD s.r.o.
za 19 000,-) a následně je prodává do Francie za 28 000,-.
Pro jednoduchost nyní počítejme se 40% zdaněním v České republice a s osvobozením od daní v zemi off-shore. Je vidět, že majiteli firem Novák a N-Consult zbývá zisk 12 500 (zisk firmy N-consult) +2 700 ( zisk firmy Novák po zdanění), celkem 15 200. Kdyby neexistovala firma N-Consult a její aktivity prováděla ( a do svých cen zahrnula) firma Novák, měl by její majitel zisk před zdaněním 17 000, ale po zdaněni pouhých 10 200.
