Daňové zatížení
Kdo chce již letošní daně optimalizovat, měl by si pospíšit
My podnikatelé často žehráme na příliš vysoké zdanění, které odčerpává potřebné finanční zdroje z našich firem a tím brzdí jejich rozvoj. Naše vláda se brání tvrzením, že míra zdanění odpovídá nárokům obyvatelstva na plnění ze státního rozpočtu a současně tvrdí, že zdanění v České republice odpovídá běžnému evropskému průměru. Kdo má pravdu?
Podle našeho názoru jak vláda, tak i podnikatelé. Zdanění skutečně neodpovídá potřebám našich podniků, lépe řečeno především těch, které se musí spoléhat na vlastní finanční zdroje. Vinu za současnou situaci kladu spíše neúměrným nárokům naší společnosti na státní rozpočet.
Jak je to v Evropě
Z tabulky na konci
článku je vidět, že také druhý vládní argument je pravdivý. Daňové sazby
v evropských zemích jsou velmi podobné. Znamená to, že evropští investoři
platí ze všech svých příjmů tak horentní daně? Nikoliv. Právě tato nenasytnost
evropských správců daní způsobila, že se střední a velké evropské firmy
staly mistry v daňovém plánování a využívají veškeré možnosti nabízené
jednotlivými daňovými systémy, jen aby státu odváděly co nejméně.
Využívají například toho, že zdanění v dané zemi neovlivňují pouze daňové sazby, důležitější je spíše tzv. daňovou bázi, která může být velmi široká, ale také nemusí (ta definuje, co je a co není daňovým výdajem například daňová a odpisová politika). Dále lze využívat existenci dohod o zamezení dvojího zdanění s jinými státy a znalost zvláštností a neobvyklých daňových ustanovení v jednotlivých zemích. To všechno někdy umožňuje velmi účinně snižovat míru zdanění. Názorným příkladem je Nizozemsko, které ve svém zákonodárství vytvořilo velmi silné nástroje daňového plánování pro holdingové společnosti.To přitahuje investory z celého světa k tomu, aby využívali jako sídlo holdingu právě Nizozemsko. Tento moment je velmi podstatný, protože většina středních a velkých investorů využívá v mezinárodním měřítku metody daňového plánování založené právě na podobných méně obvyklých ustanoveních daňových zákonů.
Finanční ráje
Důležitým předpokladem
pro využívání výše zmíněných možností je existence daňových rájů, neboť
právě tyto země slouží často jako záchytné body řetězců firem založených
a spravovaných mezinárodními společnostmi. Ani mnozí střední a menší evropští
podnikatelé se dnes nerozpakují část svých aktivit přenést do offshore
zemí. K vytvoření představy o celosvětové oblibě offshore společností a
srovnání popularity jednotlivých daňových rájů slouží následující tabulka,
jež udává přibližný počet společností zaregistrovaných v roce 1995.
Domnívám se, že z výše uvedených informací jasně vyplývá, že mezinárodní investoři jsou nuceni využívat daňové plánování jako nástroj finančního řízení a že tak také skutečně činí. Za důkaz čilého podnikání v offshore centrech můžeme považovat také přítomnost známých poradenských společností a bankovních domů.
Jak je to u nás
Samozřejmě i my čeští
podnikatelé usilujeme o snížení daní. Dnes nám nejde ani tak o snížení
daňových sazeb, jako spíše o to, aby do daňově uznatelných výdajů bylo
možné zahrnout více nákladů s podnikáním spojených. Tento oficiální
směr snažení je poměrně organizovaný (reprezentují jej především podnikatelské
komory, svazy a sdružení) a poměrně neúspěšný. Podnikání v centrech offshore
je záležitostí především individuální. Jak již Profit nejednou ukázal (například
v číslech 36/1995, 2/1996 nebo 8/1996), není to nic nedostupného.
Je to přitom metoda docela účinná. Přestože je pro nás dostupná teprve
krátce, začíná se mezi tuzemskými investory a podnikateli hojně zabydlovat.
Využívání zemí offshore k daňovému plánování již svým klientům doporučují
také někteří čeští daňoví poradci. Je to potěšitelné o to víc, že ještě
nedávno prakticky všichni spíše než svým klientům sloužili státnímu rozpočtu.
Totiž místo aby pro své klienty hledali ty nejúčinnější metody legálního
snížení daní, raději se některým postupům vyhýbali - možná z nejistoty
, nakolik to jsou postupy legální, možná proto, že o nich vůbec nevěděli,
možná prostě proto, aby měli klid od berních úředníků. Podnikatelé na to
dopláceli hned dvakrát: Poprvé platili daňovým poradcům za jejich málo
účinné porady, podruhé platili zbytečně vysoké daně. Někteří to dělají
stále.
| Stát | Počet společností |
| Hongkong | 59784 |
| Britské Panenské ostrovy | 32000 |
| Irsko | 20000 |
| Panama | 14700 |
| Bahamy | 10000 |
| Ostrov Man | 5335 (jen do 31.10. 1995) |
| Kajmanské ostrovy | 5230 |
| Kypr | 4742 (pouze offshore společnosti) |
| Jersey | 3239 |
Je nutné vzít úvahu, že tato čísla zahrnují v případě států, které nejsou pouze klasickými offshore centry také značný počet standardních společností zakládaných daňovými rezidenty (především v případě Hongkongu, Irska a Panamy). Dále přes tisíc nově zaregistrovaných společností zaznamenali na Antigui, Barbadosu, Belize, Gibraltaru, Guernsey, Mauritiu, Nizozemských Antilách a ostrovech Turks a Caicos. Některé další země, jež by pravděpodobně vykázaly podobné počty, tyto údaje vzhledem k legislativním překážkám nezveřejňují.
| Daně ve vybraných zemích | |||
| Stát | Daň z příjmu společností | Srážková daň z dividend | Celkové zdanění |
| Česká republika | 39 % | 25 % | 54,25 % |
| Belgie | 40,17 % | 25 % | 55,13 % |
| Francie | 36,66 % | 25 % | 52,49 % |
| Německo | 33,75 % | 25 % | 50,03 % |
| Nizozemsko | 35 % | 25 % | 51,25 % |
| Španělsko | 35 % | 25 % | 51,25 % |
| Švýcarsko | 30 % | 35 % | 54,50 % |
| Velká Británie | 33 % | 20 % | 46,40 % |
| Bahamy | 0 % | 0 % | 0 % |
| Kajmanské ostrovy | 0 % | 0 % | 0 % |
